2010
3. ročník

 

Rytmus, o.s. v roce 2010 již potřetí vyhlásil „Týden pro inkluzi“. Tentokrát se v rámci této akce rozhodl uspořádat odbornou diskusi o problematice inkluzívního vzdělávání u nás. Konala se v pražském Jazz Clubu Reduta, kde se 29.11. 2010 sešli zástupci pedagogů, pracovníků speciálních pedagogických center,  ředitelů škol, neziskovek, krajských úřadů, účast přijala také paní poslankyně Lenka Kohoutová, bývalý ministr školství pan Ondřej Liška, zástupce Vládního výboru pro zdravotně postižené občany pan Pavel Ptáčník.

Pozvaní zástupci Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy se omluvili.

Cílem diskuse bylo zhodnotit možnosti a dosavadní praxi v přístupu ke školní inkluzi u nás, jejímu prosazování, limitům, výhodám atd.

Východiskem debaty byl fakt, že v září 2009 Česká republika ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, v jejímž 24. článku je vyjádřen požadavek na zajištění inkluzívního vzdělávání pro všechny děti. Účastnící setkání hledali společně odpovědi na otázku, jak se daří tento požadavek u nás naplňovat.  Ukázalo se, že přes všechno vynakládané úsilí „nadšenců“, není současný stav inkluze uspokojivý. Z mnoha důvodů. Inkluzívní vzdělávání naráží na bariéry, které jsou dílem systémové: inkluze nemá podporu kompetentních orgánů ani není dostatečně objasněna její ekonomická i společenská výhodnost, dílem vyplývají z problému samotného začleňování jako dlouhodobého sociálního procesu. Podstatnou měrou brání inkluzi ve vzdělávání falešné a zbytečné překážky byrokratického charakteru.

 

 

Autor příspěvku: admin